Pelyněk brotan – Artemisia abrotanum

0
485

Artemisia_absinthium_-_Köhler–s_Medizinal-Pflanzen-164Není na světě bylina, aby k něčemu nebyla

Pelyněk – dar bohyně Měsíce

Přestože v různých rolích provází lidstvo již od pravěku, má u nás bohužel celý rod pelyněk (latinsky Artemisia), čítající na 300 druhů, pověst plevele. Může za to v našich krajích rozšířený pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), jeden z mála invazivních druhů. Tyto zajímavé rostliny se jménem bohyně se ale již tisíce let využívají v léčitelství, v kuchyni i pro potěchu ducha a vědomí.

Pelyňky pocházejí z východního Středomoří, odkud se rozšířily po většině severního mírného pásu. Řadí se do čeledi hvězdnicovitých, i když třeba sedmikrásce moc podobné nejsou. Jsou to značně aromatické trvalky, obsažené éterické látky navíc odpuzují hmyz. Z oddenků vyrůstají 0,5 až 2 metry vysoké tuhé hranaté lodyhy s kopinatými, zespodu světle plstnatými listy. Těžko rozeznatelné bílé či žluté kvítky v nevýrazných květenstvích se během léta mění v nažky. Na podmínky jsou pelyňky nenáročné, vyhovuje jim slunce a sucho, klidně však snesou i mráz.

Černobýl

Už jeho jméno zavání magií. Archeologické nálezy datují jeho rituální používání až 17 tisíc let př. n. l. při pradávných oslavách plodnosti či slunovratu nebo k ochraně před zlými duchy. Pelyněk černobýl najdete v ČR běžně na rumištích, u náspů apod. Jeho rozpínavost je jistě nepříjemná, oplývá však i léčivými vlastnostmi. Více či méně než ostatní druhy pelyňků, i černobýl je osvědčeným stomachikem a digestivem užívaným od starověku na všemožné trávicí potíže. Byl také považován za “ženskou” bylinu – usnadňuje porod, podporuje menstruaci, většími dávkami se vyvolával i potrat (obsahuje totiž nebezpečný tujon, viz dále).

Boží dřevec

Tak byl také nazýván pelyněk brotan (Artemisia abrotanum). Dle jména dřevnaté lodyhy tvoří menší hustý polokeř. Je více teplomilný, rozšířený je spíše na jihu Evropy, u nás proto kvete až na podzim. Od starověku je oblíbenou léčivkou a kořením, získávalo se z něj i žluté barvivo na vlnu. Často byl a je vysazován “jen” pro okrasu – až metrové lodyhy zdobí jemně vykrajované, jasně zelené, zrubu stříbřité listy se silnou repelentní vůní. Sušené se vkládaly do šatníků proti molům, ve Francii se proto brotanu říká “garderobe”. Staří Egypťané ho používali jako koření. Dnes můžeme jeho ostrou citronovou vůni a nahořklou chuť vyzkoušet např. v italské kuchyni.

Pelyněk brotan je také uznávanou léčivkou. Chránili se jím dokonce soudci před chorobami vězňů. Má antibiotické účinky, a v různých formách se proto užívá při zánětech trávicí soustavy, proti astmatu, parazitům, k hojení ran, vředů, otoků, ekzémů i lupénky. Podporuje tvorbu žluči a moči, a pomáhá tak proti některým jaterním, žlučníkovým a vylučovacím potížím.

Múza kuchařů a básníků

Také další dva známé druhy pelyňku mají protizánětlivé, antiparazitické a močopudné účinky. Jde o pelyněk kozalec (A. dracunculus), známější pod jménem estragon, který má své nezastupitelné místo v kořenkách (zejména francouzských a tureckých) kuchařů. Jeho sušené i čerstvé listy dávají typickou pikantní, hořko-sladkou chuť všemožným omáčkám, polévkám, zálivkám, i známé dijonské hořčici.

Nejen prokletí a nejen básníci však dávali přednost přípravkům z pelyňku pravého (Artemisia absinthium). Správně, z něj se vyrábí známý, dříve halucinogenní nápoj, dar i zhouba mnohých. Za tyto účinky absintu může v silici pelyňku obsažená psychotropní látka tujon. Způsobuje pokles krevního tlaku, srdeční arytmii, u žen stahy dělohy. Pijáci absintu také trpěli poškozením nervové soustavy, tzv. absintismem. Původní receptura absintu musela být zakázána a nyní se po něm “jen” opijete. Pelyněk pravý ani pelyněk černobýl se proto ale nesmějí užívat ve vysokých dávkách, dlouhodobě a těhotnými.

Bezpečně můžete blahodárné účinky pelyňku pocítit díky Energy – kozalec je obsažený v Renolu, brotan v Regalenu. Možná i vaší zahradě by nějaký pelyněk prospěl: zajímavé jsou, vedle již zmíněných druhů, např. pelyněk pontický, stromovitý, mléčný či stříbřitý. Není prostě pelyněk, aby k něčemu nebyl.

Mgr. Vladimír Vonásek