Dřín – prastarý lék na čas

0
681

Dřín jarníDřín – prastarý lék na čas

Dříny jsou (většinou) dřeviny, využívané člověkem v mnoha oblastech už tisíce let. Plody některých druhů sbírají energii celé léto a zrají až v listopadu, odolávají zimě a času a staly se symbolem vitality i dlouhověkosti. Již na počátku letopočtu je proto užíval samotný čínský císař. Také dřevo dřínu je v mnohém vzácné. Podle neznámé křesťanské legendy z něj byl vytesán Ježíšův kříž. Jisté je, že díky své kráse a tvrdosti je vyhledávané pro intarzie a na výrobu rukojetí, holí, lisů na ovoce, krájecích prkének apod. Větvičky dřínu (bez kůry) se používaly i k čištění zubů a dřínové šípy měl také známý prehistorický ledový muž Ötzi.

Oblíbený Asiat

Rod dřín, Cornus, zahrnuje cca 50 druhů. Pochází ze Střední Asie a dodnes se rozšířil hlavně po mírném pásu severní polokoule. Dříny mají rády světlo, ne moc horko, na půdu jsou nenáročné. Potkat je můžeme na okrajích lesů či potoků, jednotlivě i v hustých hájích. Používají se proto i při tvorbě živých plotů, např. podél dálnic.

Jsou to opadavé keře či stromy, raritou jsou některé severské bylinné druhy s dřevnatým oddenkem. Řapíkaté jednoduché listy jsou podle druhu střídavé nebo vstřícné se zpeřenou či rovnoběžnou žilnatinou. Po oplození drobných kvítků seskupených v různých květenstvích plodí různě barevné peckovice. Jsou většinou jedlé a tak chutné, že je zvířata, hlavně ptáci, upřednostňují před jinými plody, a dříny se proto vysazují kolem ovocných sadů i zahrad.

Krásný po celý rok

Některé druhy dřínů a svíd jsou okrasné už od přírody, spousta dalších kultivarů k tomu byla vyšlechtěna. Můžeme je rozdělit na méně časté stromové dříny, na jaře nápadné květnaté dříny se zvětšenými listeny na okrajích květenství a keřovité dříny s pestrými listy a v zimě nápadnými jasně barevnými větvemi. Dřín obecný, který se svídou krvavou roste v ČR, najdete v přírodě snadno zjara, kdy jako jedna z prvních dřevin kvete. Ale pozor: netrhat, neničit, nepřesazovat! Dřín obecný je u nás zákonem chráněný. Na podzim je nápadný jasně červenými plody. Mají sladkokyselou chuť a vysoký podíl vitaminu C, jsou jedlé a výborné k zavařování, do džemů a sirupů.

Mnohem výraznější léčebné využití mají plody dřínu lékařského. Smůla, že roste (a pro lékařské využití se i pěstuje) na horských svazích Číny, Japonska a Korey. U nás je ceněným exponátem několika sbírek – např. Pražské botanické zahrady. Je to keř velmi podobný našemu dřínu obecnému, dorůstá až 10 metrů a má rudé, datlím podobné plody s velkou peckou. Sbírají se po dozrání – koncem podzimu a po vypeckování se rychle suší. Jsou chutné a sladké a kromě vysokého obsahu vitaminu C obsahují organické kyseliny, glykosidy, hořčiny, pryskyřice a množství taninu.

Osm chutí dlouhověkosti

Plody dřínu lékařského jsou hojně využívány v čínské medicíně na podporu rovnováhy jin-jang. Po tisíce let se užívají při závratích, hučení v uších, bolestech hlavy, impotenci, předčasné ejakulaci, inkontinenci, nadměrném pocení, slabosti v bedrech atd. Plody dřínu jsou i hlavní složkou slavného čínského “léku osmi chutí” – na cukrovku, chronickou nefritidu i sexuální slabost. Moderní výzkumy prastarou zkušenost potvrzují: dřín podporuje činnost jater a ledvin, má močopudné účinky a snižuje krevní tlak. V boji s cukrovkou je silným spojencem – zvyšuje přirozenou produkci inzulinu a brání pomalému poškozování ledvin v důsledku kolísání hladiny cukru v krvi. Zjistilo se také, že dřínový odvar omezuje zlatého stafylokoka, původce chronických dýchacích, kožních a střevních infekcí, navíc má značné antioxidační účinky a je výraznou prevencí kornatění cév a kardiovaskulárních onemocnění.

Neseženete-li v čínské čtvrti lék osmi chutí, zkuste Vironal od Energy. Dřín vám zvláště v této roční době pomůže na těle i na mysli – v čaji nebo kvetoucí na vaší zahradě.

Mgr. Vladimír Vonásek